Hostivařská přehrada (vodní nádrž Hostivař) je přehradní nádrž na potoce Botiči na jihovýchodním okraji Prahy. Její vodní plocha zasahuje do městských částí Praha 11, 15 a Praha-Petrovice. Dosahuje maximální rozlohy 42 ha a objemu 1 845 000 m³ při hladině v nadmořské výšce 248 m. Přehrada je dlouhá 2,5 km a široká až 400 m, její maximální hloubka dosahuje 12 m. Jde o největší vodní plochu v Praze.

Původně gotická tvrz ze 14. stol. přestavěna pozdně goticky a renesančně v první polovině 16. stol. První písemná zpráva pochází z roku 1362. Tvrz byla dlouho v majetku sázavského kláštera, poté nejvyššího purkrabství a roku 1866 přešla pod správu země České. Posledním nájemcem tohoto zemského (předtím purkrabského) statku byl pan František Toulec, po kterém je dvůr pojmenován. V roce 1964 byl areál vyhlášen nemovitou kulturní památkou selského typu. Od ledna 1996 je správcem a provozovatelem současné Středisko ekologické výchovy hlavního města Prahy. V roce 2008 byla završena rozsáhlá revitalizace a obnova vzácných a unikátních památkových objektů. K budovám patří přírodní areál o rozloze 8 ha.

Nejvýznamnější nemovitá kulturní památka Hostivaře, patří mezi nejstarší pražské svatyně. Chrám je raně gotického původu s románským jádrem, jehož vznik je datován v rozmezí od 11. do 13. století. První písemné doklady o existenci sahají k roku 1352, kdy zde působil jako duchovní správce plebán Jakub. Po třicetileté válce fara zanikla. Roku 1702 došlo k obnovení farnosti, ke které příslušelo 11 obcí z okolí. Od té doby existuje souvislá řada farářů a objekt slouží stále svému účelu.

Vyhláškou hl. m. Prahy č. 10/1993 Sb. byla „Stará Hostivař“ v Městské části Praha 15 vyhlášena památkovou zónou. Historické jádro obce Hostivaře je i přes některé demolice objektů stále dispozičně, v detailu, i svou architektonickou kompozicí, jedinečně zachovalý soubor zlidovělé architektury venkovského charakteru, který se na území Prahy dochoval.

Založen počátkem 19. století. Obsahuje soubor secesních plastik z přelomu 19. a 20. stol. Autorsky zaujme dílo Františka Bílka (1872 - 1941). Sochu Obětování Panny Marie dal osadit na hrob svých rodičů katolický básník František Xaver Dvořák (1858 - 1939). Sám je zde také pohřben. Mezi významné patří především hroby spisovatele a kritika F. X. Šaldy (1867-1937) a ministerského předsedy Antonína Švehly (1873 - 1933) s náhrobkem od architekta Josipa Plečnika (1872 - 1957).

Pietní místo s pomníkem padlých z I. světové války a dne 8.5.1958 odhaleným pomníkem padlých z II. světové války. Na vysoké podestě je osazeno pískovcové sousoší dvou figurálních plastik vojáků, kteří symbolicky kladou věnec padlým. Autorem návrhu pomníku je Ing. arch. Zadák, model sousoší zhotovil akad. sochař Vendelín Zdrůbecký a vytesal akad. sochař Novák z Nuslí. Stavbu pomníku řídil Ing. arch. František Bradáč z Hostivaře. Na pohřebišti jsou bojovníci padlí v II. svět. válce a deska nese 26 jmen padlých, umučených a popravených hostivařských občanů. Na čestném hřbitově je pohřben mimo jiné pilot 312. stíhací perutě RAF, plk. Bohuslav Mráz. Čestný hrob zde má i Antonín Kobylák. Po obou jsou pojmenovány ulice v Hostivaři.

Dílo architekta Bohumila Hypšmana (dříve Hübschmann 1878 - 1961) je památka československé průmyslové architektury, nacházející se v areálu filmových ateliérů HOST. Hostivařský mlýn a pekárna byly postaveny v letech 1920 - 1923. Koncem 40. let byl parní mlýn využit jako pracoviště právě zřizovaného Ústavu jaderné fyziky, kde byl umístěn první jaderný urychlovač v Československu. Od roku 1952 se pracoviště nazývalo Laboratoř nukleární fyziky, vedené prof. Ing. Čestmírem Šimáněm, DrSc. Nemovitá kulturní památka.

Funkcionalisticky pojatý projekt architekta Ladislava Machoně (1888 - 1973). Stavitelé byli Václav Pospíšil a společník arch. František Tumpach. Práce prováděla firma Ing. Podhajský z Hostivaře. Základní kámen položen dne 28. října 1931 a dne 15. května 1932 byla slavnostně otevřena velká moderní sokolovna s kinosálem. Celkový náklad včetně vybavení dosáhl asi 2 milionů Kč. Po smrti Antonína Švehly v prosinci 1933 byla nazvána jeho jménem. Pojmenování nepřežilo poválečný režim, ale dnes se k němu sokolové opět vrátili. Kromě památkově chráněné budovy patří mezi unikáty datum založení Sokola v Hostivaři. Ručně psané Stanovy, podepsané Antonínem Švehlou st. byly sepsány dne 1. listopadu 1869, takže jsou „první mezi zakládajícími jednotami v Českých zemích za c. k. Rakouska za císaře Františka Josefa Habsburského“. Od konce 90. let 20. století prochází postupnou rekonstrukcí a postupně se jí vrací původní architektonická jednoduchost a krása. Od roku 1995 byla činnost TJ Sokol Hostivař již poněkolikáté znovuobnovena. V současné době opět funguje divadelní sál s původním velkým jevištěm a pestrým, kulturně společenským programem, Loutkové divadélko Frydolín, Mateřské centrum Frydolínek, výstavní Galerie V chodbě a samozřejmě tělocvična s širokou nabídkou sportovních aktivit.

Areál Na Šancích je druhou zastávkou naučné stezky historií Horních Měcholup, které popisuje historii místa od pionýrského tábora, přes olympiády mládeže, po rekonstrukci z minulých let. Mnohé jistě zaujme povídání o Katamaránu Želva nebo o terénních pozůstatcích středověké vinice.

Je třetí zastávkou naučné stezky historií Horních Měcholup, které popisuje přeměnu malé vesnice uprostřed polí, sadu a luk ve velké sídliště, vznik obchodního domu Mája a Domu s pečovatelskou službou, stavbu bytů na náměstí a archeologické nálezy v okolí.

Čtvrté zastavení v parku u hasičské zbrojnice obsahuje čtyři panely, které ukazují, jak vypadala zmizelá původní náves a její okolí, připomínají přestěhování pomníku padlým, ale i několik zbrojnic našich hasičů, dále historii železniční zastávky a fotbalových hřišť. Historické dokumenty dokládají působiště polního letiště v roce 1938 a stejné místo, jako „parkoviště“ tanků, v roce 1968. Poslední panel představuje společenský život v obci včetně všech spolků.

Šesté zastavení u radnice uzavírá procházku po historii povídáním o radnicích, úřadech či výborech v obci, které stály celkem na jedenácti místech. Rovněž oživuje vzpomínky na největší nadzemní plynojem všech dob v českých zemích i bývalém Československu a současně na jeden z největších plynojemů toho druhu na světě. Stavba byla ještě o 40 m vyšší než Petřínská rozhledna a jaká to byla výška i další parametry zjistíte právě na panelu u radnice.

Pomník je vytvořen z pískovcového kamene a ztvárňuje figurální kompozici ženy s dítětem v náručí, vyhlížející návrat muže z války. Na soklu je nápis „Hrobům v dáli“. Slavnostní odhalení se konalo dne 3. června 1923 a původně stál na rohu dnešních ulic Lochotínská a Milánská. 5. května 1946 byla odhalena deska obětí II. světové války. V roce 1967, z důvodu rozšiřování komunikace, byl pomník přemístěn na důstojnější místo - tehdejší náves. V současné době stojí v parčíku s pěkně upraveným okolím.

V roce 1880 se stal majitelem dvora v Horních Měcholupech krajský hejtman baron Ludvík Malovec z Hradce Králové. Kromě přestavby objektu dvora a přístavby obytné části do podoby zámečku, dal na obecní návsi postavit zděnou zvoničku s malým zvonem. Ta zde vydržela do roku 1978, kdy původní náves s desítkami domů podlehla demolici, kvůli výstavbě panelového sídliště. V listopadu 1989 byla investorem, Výstavbou sídlišť Praha, předána nová zvonička od autora akad. sochaře Antonína Hepnara, v Křimické ulici.

Železniční stanice Praha - Hostivař patří k nejvýznamnějším pražským nádražím. Postavena před rokem 1905. Koncese na výstavbu železnice z Prahy do Vídně vydána v listopadu 1866. V lednu 1869 prohlížela komise místa, kudy dráha povede a v srpnu se již jednalo o výkupu pozemků. V témže roce začali podnikatelé bratři Kleinové a Vojtěch Lanna se stavbou tratě. V červenci 1871 projel Hostivaří první pracovní vlak a v srpnu se konala slavnostní jízda po nové trati císaře Františka Josefa z Vídně do Prahy. 14. prosince 1871 byl zahájen pravidelný jednokolejný provoz. Hostivař měla na trati osobní zastávku, která byla v roce 1882 rozšířena na nádraží. Původní výpravní budova byla až do roku 1905 asi o 250 m blíž ku Praze, než stojí dnešní nádraží. Dodnes stojí v ulici U Hostivařského nádraží čp. 102, vlevo od pěší lávky přes železniční trať.

Místo nejvýznamnější archeologické památky Prahy 15, na Hradišti na ostrohu Šance nad Hostivařskou přehradou. Zde jsou 2 informační tabule a altán s modelem hradiště, které vzniklo v mladší fázi starší doby železné (halštatská kultura) v 6. až 5. stol. př. n. l., později ještě osídlené v raném středověku 8. až pol. 10. století. Velikost je téměř 7 hektarů s rozsáhlou centrální plochou a západním a severním předhradím. Dodnes jsou patrné zbytky valů po obvodu hradiště.

Posláním zařízení je poskytnout podporu a pomoc uživatelům služby, kteří se ocitli vzhledem ke svému věku, zdravotnímu či chronickému onemocnění v situaci, kdy jsou odkázáni na pomoc jiné osoby, který se ocitl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu či krizi v osobním životě v situaci, kdy potřebuje pomoc, která mu pomůže být zajištěna jinak.

CENTRUM DOPRAVNÍ VÝCHOVY PRAHA 15 CDV je veřejné zařízení určené k výuce dopravní výchovy dětí v souladu s celostátními programy dopravní výchovy. Dále pak k provozování volnočasových aktivit dětí, k pořádání dopravních a jiných akcí (soutěží) s cílem zabezpečit smysluplné využití volného času dětí.